|
|
Jáma smrti a řeřavá bažina : Prolnutí
Smutný, Jan ; Marek, Petr (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Práce spojuje symboly všeobecně známé z různých esoterických a alchymistických tradic, dává jim vizuální a příběhovou podobu. Dekonstrukce s tím spojeného typu filozofického myšlení probíhá zároveň s jeho oslavou. Hrdinové příběhu symbolizují germánský a slovanský archetyp. Jejich pouť z jámy smrti do řeřavé bažiny a naopak zastupuje nikdy nekončící příběh života a smrti, tvorby a destrukce, těla a duše, světla a tmy. Všechny symboly jsou zároveň užívány ironickým i vážným způsobem.
|
|
|
Cross-gender casting of tragedies by William Shakespeare
Mašková, Barbora ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Hančil, Jan (oponent)
Cross-genderové obsazení her Williama Shakespeare (tedy obsazení ženského interpreta do mužské role a naopak) není řídkým fenoménem a v posledních letech jeho popularita stoupá. I přes časté tvrzení divadelníků a kritiků že se jedná o obsazení, které nezohledňuje tender (gender-blind casting) se tato práce snaží dokázat, že tomu tak není. Jako příklady jsou použity tři nejčastěji inscenované, tedy a často cross-genderově obsazené hry Hamlet, Král Lear a Romeo a Julie. Na půdorysu těchto her se práce snaží ukázat variabilitu přístupů ke cross-genderovému obsazení v jeho rozličných podobách. V první kapitole je definována klíčová terminologie, aby bylo zabráněno záměně pojmů. Jedná se o pojmy cross-dressing, travesty a cross-genderové obsazení. Následuje několik podkapitol zabývajících se myšlenkovým rámcem, který staví zejména na Judith Butler a její dekonstrukci genderu a konceptu performativity genderu. Poslední podkapitola této sekce se pak zabývá historií cross-genderového obsazení, které zahrnuje i pouze mužské Alžbětinské herecké soubory. Následující kapitoly jsou věnovány jednotlivým hrám, analýze možných interpretačních klíčů a motivací pro cross-genderové zpracování a cross-genderové inscenační tradic jak na anglofonních, tak na českých jevištích. To je doplněno o jednu hlubší analýzu vybraného...
|
|
|
Dvě verze Děvína Šebestiána Hněvkovského. Proměny textu ovlivněné dobovou normou
Vítová, Andrea
Hrdinský epos Děvín autora básníka Šebestiána Hněvkovského zachycuje ve svých dvou verzích proměny literárního díla dané změnou dobových preferencí. První verze, vydaná roku 1805, představuje směšnohrdinský epos, který na základě pověsti o dívčí válce parodoval autorovu současnost. Spolu s tím, jak národní historie a mýty nabývaly v letech národního obrození na důležitosti, přestávaly být pověsti vhodnou látkou pro žertovné zpracování. To se odrazilo v nové, přepracované podobě eposu, který vyšel roku 1829, tentokrát jako báseň romanticko-hrdinská. Z textu zmizely přímé, humorné narážky, naopak zesílila snaha o vzletné, metaforické pojmenování skutečnosti; zvláštní důraz byl kladen na statečnost a další kladné charakterové vlastnosti hlavní hrdinky příběhu Vlasty. Zatímco v první verzi eposu bylo jednání lidí, často svévolné, zdrojem humorných situací, hrdinové romantické skladby se nechávají vést vůlí bohů. Idea vlastenectví a slovanské sounáležitosti je rovněž pro přepracovaný text podstatná. Přesto Hněvkovského Děvín vychází ze srovnání s dalšími romantickými eposy o národní minulosti jako dílo s poutavým dějem a méně vykonstruovanými postavami, které neztratilo zdaleka vše ze své původní živosti a vtipu. Jako by se autor snažil vyhovět změněnému vkusu doby, ale v jádru stále zůstával věrný předešlému, svého času tolik oblíbenému zpracování příběhu.
|
|
|
Cross-gender casting of tragedies by William Shakespeare
Mašková, Barbora ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Hančil, Jan (oponent)
Cross-genderové obsazení her Williama Shakespeare (tedy obsazení ženského interpreta do mužské role a naopak) není řídkým fenoménem a v posledních letech jeho popularita stoupá. I přes časté tvrzení divadelníků a kritiků že se jedná o obsazení, které nezohledňuje tender (gender-blind casting) se tato práce snaží dokázat, že tomu tak není. Jako příklady jsou použity tři nejčastěji inscenované, tedy a často cross-genderově obsazené hry Hamlet, Král Lear a Romeo a Julie. Na půdorysu těchto her se práce snaží ukázat variabilitu přístupů ke cross-genderovému obsazení v jeho rozličných podobách. V první kapitole je definována klíčová terminologie, aby bylo zabráněno záměně pojmů. Jedná se o pojmy cross-dressing, travesty a cross-genderové obsazení. Následuje několik podkapitol zabývajících se myšlenkovým rámcem, který staví zejména na Judith Butler a její dekonstrukci genderu a konceptu performativity genderu. Poslední podkapitola této sekce se pak zabývá historií cross-genderového obsazení, které zahrnuje i pouze mužské Alžbětinské herecké soubory. Následující kapitoly jsou věnovány jednotlivým hrám, analýze možných interpretačních klíčů a motivací pro cross-genderové zpracování a cross-genderové inscenační tradic jak na anglofonních, tak na českých jevištích. To je doplněno o jednu hlubší analýzu vybraného...
|
|
|
Jáma smrti a řeřavá bažina : Prolnutí
Smutný, Jan ; Marek, Petr (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Práce spojuje symboly všeobecně známé z různých esoterických a alchymistických tradic, dává jim vizuální a příběhovou podobu. Dekonstrukce s tím spojeného typu filozofického myšlení probíhá zároveň s jeho oslavou. Hrdinové příběhu symbolizují germánský a slovanský archetyp. Jejich pouť z jámy smrti do řeřavé bažiny a naopak zastupuje nikdy nekončící příběh života a smrti, tvorby a destrukce, těla a duše, světla a tmy. Všechny symboly jsou zároveň užívány ironickým i vážným způsobem.
|
host ::
RSS.